IMPOSSANT BOHEMIA kennel

Stafordšírský bulteriér - Staffordshire Bull Terrier

E-SHOP

GALERIE

NEMOCI A CHOROBY

FAQ

NÁVŠTĚV

NEMOCI

Dravčík
Základní informace

S importem psů v osmdesátých letech (který byl dříve vzácností) se vnašich chovech objevil parazit, který byl do té doby u nás spíše raritou: členovec zvaný dravčík, konkrétně cheyletiella yasguri, druh, který se vyskytuje u psů (u koček cheyletiella blakei). U zdravých, dospělých jedinců může dravčík přežívat v omezeném počtu, aniž by vyvolal jiné příznaky krom svědivosti, ale u štěňat a oslabených nebo starých zvířat způsobuje onemocnění zvané dravčíkovitost – cheyletielóza, z angličtiny někdy také skákající nebo pochodující lup(walking dandruf).

Vývoj

Samička dravčíka lepí vajíčka na chlupy napadeného psa, asi dva až tři milimetry nad povrch kůže. Už z toho vyplývá, že dravčíci vyhledávají spíše plemena s delší srstí, ale nemohou-li si vybrat, "berou" i čínského naháče. Z vajíčka se vylíhne larva, ze které se po dvou stadiích nymf zhruba po měsíci vylíhne dospělý šedožlutý dravčík, "velký" 0,2 až 0,8 milimetru. Tento členovec má čtyři páry končetin, díky kterým se dokáže velmi rychle pohybovat. Pohybem po kůži a v srsti zvířat vyvolává svědivost, která je ještě umocněna způsobem dravčíkovy obživy: nabodává kůži a saje z ní tkáňový mok. Drážděná pokožka reaguje zvýšenou tvorbou lupů, zpočátku nejvíce na hlavě, ale jak se dravčíci množí, šupiny mohou pokrýt celé tělo, a to až do silné vrstvy připomínající tvrdou krustu.

Další dopady

Jak si pes snaží pomoci od úporného svědění, rozdírá si kůži ještě víc drbáním, olizováním a okusováním do krve a otvírá tak cestu další infekci. Pod silnou vrstvou šupin se může dařit plísním. Když kůže neplní svou funkci ochrany před infekcemi, organismus se obtížně vyrovnává s dalšími chorobami, nesprávně reaguje na případné očkování a celý vývoj štěněte může být narušen. Kromě psů mohou dravčíci napadnout i člověka. Způsobují tvorbu svědivých červených pupínků s hnisavými středy. Pokud je odstraněn zdroj nákazy na psovi, chyeletielóza u člověka sama odezní, protože dravčík nemůže na člověku dokončit svůj vývoj.

Léčba

I když zvýšená tvorba kožních šupin nemusí nutně znamenat dravčíkovitost, měl by ji vždy vyšetřit veterinář. Cheyletielóza je dobře zjistitelná i pod mikroskopem, horší to bývá s léčbou. Léčivé přípravky, nejčastěji antiparazitární šampóny, se musejí aplikovat přímo na kůži, což může být problém u malých štěňat, protože chemikálie mohou mít různé vedlejší účinky. Ke zmírnění svědivosti se doporučují zklidňující masti a zásypy. Přitom je dravčík velmi odolný parazit, léky je třeba aplikovat po dlouhou dobu a opakovaně, a každé opominuté místo může být zdrojem dalšího rozmnožení. Takovými místy, kde se lék hůře nanáší, je nejbližší okolí očí nebo zdvojený záhyb na vnější straně boltce.

Zdroje nákazy

I v sebečistším chovu se nákaza dravčíky může přes veškerou snahu projevit, a to například nákazou z krytí, z výstavy, ze psího salónu nebo "jen" z parku. Ukazuje se, že nejlepším prostředkem (i) proti cheyletielóze je – prevence. Nejen ve velkých chovech a chovatelských stanicích se vyplácí důsledná hygiena a preventivní desinsekce prostředí, pomůcek i zvířat.

 

V případě jakéhokoliv dotazu nebo připomínek nás kontaktujte e-mailem.
impossant@impossant.cz

 

Základní rady.
Slovníček pojmů, které slýcháte nebo můžete zaslechnout u veterinárního lékaře či mezi kynologickými přáteli.